Milí běžci ! Online registrace byla v noci uzavřena. Děkujeme všem zodpovědným, kteří to nenechali na poslední chvíli ! Půlrok na “rozmyšlenou” byl snad dostatečný. Ve startovní listině vidíme i běžce z Austrálie, USA, Německa, Itálie … Jeníčkovo Mařenek 
. Na místě budeme mít k dispozici ještě cca 10 startovních čísel – “kdo dřív přijde, ten dřív mele” 
. Nyní NÁM začíná týdenní organizační maraton – snad nezkolabujeme. Vy si zatím níže přečtěte krásné loňské ohlasy, které pro Vás sesbíral a sepsal sporťák #1 Roman Pišný – Díky Kulichu !
————
ATLETIKA
Závodníci jdou do JH půlmaratónu s různými ambicemi
Stejně jako při loňské premiéře bude startovní listina Jindřichohradeckého půlmaratónu čítat okolo tří set jmen. Je hodně těch, co běželi první ročník, který se zásluhou počasí změnil v survival. Ti si na přírodní víceboj zavzpomínali a letos do toho jdou nanovo. Mnozí si závod vyzkouší poprvé, avšak na startovní výstřel, jenž zazní v sobotu 24. června v 17:00 hodin, už se těší všichni přihlášení.
Před ním se několik z nich podělilo kupříkladu o vzpomínky na rok 2016, řeklo pár slov o motivaci pro letošek, o své přípravě buďto na celou půlmaratónskou (21,1 km) distanci, či dvoučlennou štafetu. Mluvilo i o obavách – například z přepáleného tempa, bolavých končetin, nebo v nadsázce z porážky od kamaráda a také z guláše k večeři. Rovněž ambice jsou různé. Zatímco někomu stačí jen porazit vlastní pohodlí a dokončit běh ve zdraví, jiný by za neúspěch považoval umístění mimo stupně vítězů. Jisté je jediné: každému z účastníků patří obdiv a plné absolutorium!
Žaneta Adamová (1980, Jeníčkovy Mařenky J. Hradec, loni ZB 12.): „Na premiérový ročník vzpomínám strašně ráda. Byl to můj první velký závod, který jsem v životě absolvovala. Atmosféra super. Dokonce i počasí bylo úžasné, vyzkoušeli jsme si snad všechny jeho rozmary. Myslím, že ve výsledku to bylo lepší než velké horko. To mi při běhu nedělá dobře. Znovu poběžím celou trasu a doufám, že se mi vyhne krize. V minulém roce mne potkala na pěšině k Frankovu Dvoru. Loni jsem si před závodem trať proběhla, letos ještě ne, ale projedu ji na kole, abych si obhlédla ten změněný úsek v Ratiboři. Běhat jsem začala na začátku loňského ledna, zprvu jen párkrát pro dobrý pocit. Zamilovala jsem si noční zimní výběhy. Pak se ke mně přidala kamarádka a spojily jsme běh s klábosením. Postupně přibyly další běžkyně, vznikla skupina. Stanovily jsme si cíl, a to zaběhnout si doma v Jindřichově Hradci půlmaratón. V červnu jsme pak do toho šly, neměly jsme ani žádný název, prostě jenom pro radost. Teď už trénujeme v klubu Jeníčkovy Mařenky, který v září založil triatlonový kouč Jan Vaněk. Jsem zvědavá, jak se mi poběží. Asi nejsem správný závodní typ, protože si chci běh především užít. Loni jsem byla ráda, že jsem dokončila, což byla meta naší amatérské skupiny. Letos bych samozřejmě měla radost, pokud bych svůj čas (2:01:50) zlepšila.“
Miroslav Beran (1983, J. Hradec, 1. start): „Běh mám jako koníček, i když se více spíše věnuji horské turistice. Poběžíme s kamarádem Michalem Krajcrem, mne čeká první úsek štafety do Ratiboře. Od té chvíle, co jsme se pro ni rozhodli, běhám pravidelně čtyřikrát až pětkrát týdně. Průměrně pokaždé tak šest kilometrů. S pravidelnějším běháním jsem začal loni v létě, mám z pohybu radost. Naběhané množství pokořených kilometrů si neeviduji. Pro mě to bude první účast v běžeckém závodu. Trasu jsme si spolu s Michalem dali celou, jako strašáka bych na ní viděl stoupání ve druhé polovině trati. Obavu mám jenom z toho, abych našel svoje tempo a nenechal se strhnout spěchajícím davem. O výsledek nám nepůjde, naším cílem je účast a zažití atmosféry závodu.“
Zdeněk Blažek (1976, Spolek orientačních sportů J. Hradec, 1. start): „Trasa patří mezi náročnější, mám ji prohlédnutou na kole. Spokojený budu už se samotným během, ale trať bych chtěl zvládnout do hodiny pětatřicet. Zkušenosti s půlmaratónem mám časté, v posledních třech letech jsem jich absolvoval asi deset a také jeden maratón.“
Tereza Chlupová (1991, BIKESTORE.CZ, DVABEZCI.CZ, 1. účast): „Trať se mi moc líbí, vyhovující je, že není vedena pouze po tvrdém asfaltovém povrchu. V minulém roce jsem byla v roli fandícího diváka, projížděla jsem závod na kole. Po úrazu jsem tehdy závodit nemohla. Trasu už mám proběhnutou z loňska, letos si ji před startem ještě také vyzkouším. Půlmaratóny absolvuji pravidelně, tahle distance mi vyhovuje. Ročně si jich zaběhnu mezi pěti až osmi. Na letošním aprílovém půlmaratónu v Praze jsem si vylepšila osobní rekord (1:22:44). Radost budu mít z toho, když v sobotu vyjde na závod pěkné počasí, užiji si příjemný den s přáteli a v absolutním pořadí ženské kategorie skončím do třetího místa.“
Petr Kubičko (1969, WSPK Bank AG, loni MB 18.): „Loni to byl se vším všudy opravdu bouřlivý zážitek. Každoročně absolvuji až tři půlmaratóny, které jsou poblíž, například v Českých Budějovicích. Ovšem v sobotu to bude můj letos první, protože se rozebíhám po zimní operaci kolena. Trať Jindřichohradeckého půlmaratónu je profilově velmi těžká. Mým cílem je porazit mé nesportovně lenivé a pohodlné já, doběhnout ve zdraví s pocitem vítězství samého nad sebou.“
Ivan Rokos (1959, AO TJ Jiskra Třeboň, 1. start): „Poběžím poprvé, trasu jsem si prohlédl a uvidím až po závodě, jak se mi Jindřichohradecký půlmaratón bude líbit. Chtěl bych se časem vejít někam mezi devadesát až pětadevadesát minut, záležet ovšem bude na počasí, momentálním vývoji závodu a zdravotním stavu. Půlmaratónů mám zaběhlých několik desítek, takže se výrazně ničeho neobávám, jenom si dám pozor na to, abych nepřepálil tempo.“
Petr Valda (1976, Hadravova Rosička, loni MB 19.): „První ročník byl mým teprve druhým půlmaratónem. Kvůli nebo díky počasí to byl závod, na který se nezapomíná. Trasa mi profilově vyhovuje, mám rád kopce, těší mě, když v nich někdo funí víc než já. Nepočítám se mezi zkušené závodníky, i když běhám rád, ale jsem ryzí amatér. Nejraději mám kratší běh s následnou dlouhou regenerací. Trénink a počet naběhaných kilometrů přizpůsobuji hlavně volnému času. Do závodu půjdu s cílem neskončit čtvrtý a nebýt předběhnut nějakou z členek Jeníčkových Mařenek. Moje manželka Marie mě tentokrát neporazí, jelikož letos spolu dáváme smíšenou štafetu. Já poběžím její první úsek. Asi největší strach mám z toho guláše, co se podával loni po doběhu do cíle.“
Jan Vaněk (1951, Jeníčkovy Mařenky J. Hradec, 1. start): „Naposledy jsem půlmaratón běžel tak před deseti roky. Na jaře jsem prodělal dlouhodobější onemocnění, takže trénovat příliš nešlo. Nemám tedy naběháno skoro nic. Budu se snažit o to, abych trať zvládl v tempu alespoň některých dam z mého týmu Jeníčkových Mařenek.“
Ladislava Zadinová (1967, GVN J. Hradec, loni ZB 9.): „Vzpomínám na loňské vedro při startu, na nervozitu z toho plynoucí. Pak ale přišel déšť, kroupy, vody bylo hodně. Nakonec se běželo dobře. Trať mám proběhnutou vícekrát, přesto se mi stále zdá dost náročná. Běhám okolo deseti kilometrů třikrát do týdne, ze závodu obavy nemám, hlavně si dám pozor na moje kotníky. Spokojená budu, když v pohodě dokončím, a to klidně třeba i s horším časem (1:58:59) než loni.“
Roman Pišný.